Pray and Vote

1. Považujete antisemitismus a antisionismus za současný evropský problém? Jak chce vaše strana potlačovat antisemitismus a podporovat dobré vztahy mezi Evropou a Izraelem?
Musíme nejprve rozlišit antisemitismus a antisionismus – to první je projev xenofobie, rasismu vůči židovské víře, tradicím, etniku kdežto to druhé je nesouhlas s politickou myšlenkou sionismu o vybudování a udržení státu Izrael. V Izraeli se tyto dvě věci často považují za zaměnitelné – kdo je antisionista je i antisemita. To myslím v Evropě neplatí, existenci státu Izrael evropská společnost dávno přijala a evropské státy ji dlouhodobě podporují. Samozřejmě se objevují více či méně ojedinělé názory nesouhlasící s existencí Izraele v dnešní podobě, souvisí to především s izraelo-palestinským konfliktem. Ale hledat zde jasnou a přirozenou souběžnost mezi antisionismem a antisemitismem může být příliš zjednodušující, i zavádějící.

Projevy antisemitismu v Evropě, jako jiné projevy extremismu, netolerance a rasismu nesmíme zlehčovat. zlehčovat. Nárůst extremismu, projevy neonacismu v jakékoliv formě jsou nepřípustné a my s nimi musíme bojovat už v jejich zárodku. Česká republika je v tomto ohledu možná méně postižená než jiné evropské státy, bohužel ale i zde neonacisté a jiní podobní aktivisté už své kořeny zapustili a zejména v poslední době se velmi aktivizují.. Orientují se na mladé, nedostatečně sociálně zakotvené a labilní jednotlivce bez společenské motivace.

Příčiny antisemitismu jsou samozřejmě složité, se silným historickým kontextem. Za hlavní nástroj boje proti antisemitismu považujeme připomínání a udržování povědomí toho co vedlo k vyhlazování především židovských obyvatel za druhé světové války. Klíčové je, aby mládež získala schopnost rozeznat signály, rozpoznat určité znaky, které provázejí přípravu a později i vznik totalitárního režimu se všemi důsledky na celou, nejenom židovskou, společnost. Dnešní mládež již nepamatuje válku, mnozí ani období komunismu a proto v sobě nemají ten "barometr", který měl každý, kdo v těch režimech musel žít.

Dobré vztahy mezi Evropou a Izraelem patří zcela jasně k zahraničně-politickým prioritám ODS. Naše kultury, dějiny, zvyky a tradice jsou velice úzce spjaty, velká část obyvatel Izraele přišla z Evropy. Právě díky této civilizační a mezilidské blízkosti vnímáme Izrael jako součást našeho evropského světa. Chceme udržet a rozvíjet úzké vztahy jak v mezilidské a kulturní rovině, tak i prostředkem hlubší ekonomické a obchodní spolupráce.

2. Co považujete za největší současnou a budoucí výzvu pro Izrael?
Bylo by nasnadě začít politickou, regionální bezpečnostní situací, ale největší současným problémem většiny zemí světa je ekonomická krize, která se nevyhýbá žádným regionům světa. Izrael je ekonomicky velice silná země, i přesto však pociťuje dopady ekonomické krize – nezaměstnanost se dostala na dvouleté maximum a má vzestupnou tendenci, schodek státního rozpočtu se bude prohlubovat, trpí ekonomicky důležitá odvětví jako je např. turismus. Ty symptomy jsou si všude podobné a jsou tím co lidi v současné chvíli nejvíc zajímá.

Izrael je v rámci regionu daleko před ostatními zeměmi co se životní úrovně, vyspělých technologií ale i demokratického systému a míry otevřenosti a tolerance týče. Ekonomické turbulence mohou tyto podstaty úspěchu židovského státu ohrozit, proto je nesmíme podcenit. Současná ekonomická výzva je tedy hlouběji propojena s výzvami budoucnosti – udržením stability, prosperity a bezpečnosti Izraele. Samozřejmě, že bezpečnost je nejdůležitější výzvou pro Izrael v krátkodobé i dlouhodobé budoucnosti – v regionálním kontextu má bezpečnostní situace několik rozměrů: jde o izraelsko-palestinský konflikt, dialog a arabskými zeměmi a mírovou dohodu se Sýrií a Libanonem, a o íránskou hrozbu.

Tento rok může být příznivý pro výrazný posun v blízkovýchodním mírovém procesu (MEPP) – je zde nová vláda v Izraeli a USA, parlamentní volby proběhnou v červnu v Libanonu a ten samý měsíc i prezidentské v Iránu, probíhají vnitropalestinská jednání a k palestinským parlamentním volbám by mělo dojít v lednu 2010. Shodou okolností nalézá Izrael společný bezpečnostní zájem s některými arabskými zeměmi, kterým je zastavení íránského jaderného programu. Situace v regionu se může vyvinout velice pozitivně, ale i negativně, to nyní nemůžeme příliš ovlivnit, záleží na příliš mnoho faktorech. Faktem, ale je nakloněná atmosféra a silné očekávání nějakého zásadního vývoje v MEPP. Izrael by této atmosféry měl využít a jasně definovat svoji zahraniční politiku s ohledem na budoucnost mírových jednání s představiteli Palestinců.

V dlouhodobém horizontu bude mít přešlapávání na jednom místě a snaha vyjít vstříc všem zainteresovaným hráčům tak aby se vlk najedl a koza zůstala celá na celý proces negativní dopad a povede jen k deziluzím a roztrpčení. To platí například v případě budování a rozšiřování ilegálních osad na palestinských územích nebo nejasnost ohledně podpory dvoustátního řešení.Izrael by měl nyní formulovat velice jasně a odvážně to jaké jsou perspektivy izrealo-palestinských jednání. Směr ekonomické podpory na zlepšení života na Západního Břehu tak jak ho prosazuje premiér Netanjahu je správný, ale není dostačující.

Nejde jen o to, že by bylo škoda promarnit nynější příležitost k ambicióznější politice s jasnou vizí vůči Palestincům, ale i o to, že kvůli demografickým tendencím nemá Izrael čas s hledáním řešení příliš otálet.



3. Jak bude vaše strana řešit jadernou hrozbu Íránu? Má EU vést dialog s Hamasem a/nebo hnutím Hisbalah?
Irán s jaderným potenciálem není zásadní hrozbou jen pro Izrael, ale i pro Evropu. Celou věc velice pozorně sledujme, je ale také pravda, že jako středně velká země uprostřed Evropy nemáme diplomatické možnosti do této otázky výrazně zasahovat. Nicméně byla to právě vláda vedená ODS, která s USA podepsala smlouvu na umístění amerického protiraketového radaru v ČR, který by nás měl chránit právě proti podobným potenciálním agresorům.

Na jadernou hrozbu musíme reagovat aktivně. V současné chvíli podporujeme politiku Obamovi administrativy, která Iránu nabízí diplomatická jednání o možnostech civilního jaderného programu pod podmínkou, že se Irán ověřitelně a kontrolovatelně vzdá svého zbrojního jaderného programu. Na této strategii se USA do velké míry shodují s EU. Současně, ale musíme být připraveni na to jak se zachovat v (celkem pravděpodobném) případě, že Irán spolupráci odmítne a jednání nebudou úspěšná. Na takovém scénáři musíme společně začít pracovat co nejrychleji a neměli bychom zavírat dveře před všemi možnostmi jak přinutit Irán k zastavení jaderného programu. V posledních dnech jsem svědky eskalace napětí v důsledku severokorejského zbrojního jaderného programu, podobnému scénáři se na Blízkém východě musíme  snažit vyhnout za každou cenu.

Hamás je na evropské seznamu teroristických organizací, vést s ním rozhovory zásadně odmítáme. Navíc nyní kdy probíhají rozhovory o vnitropalestinském usmíření, by dialog s Hamás jen oslabil představitele Palestinské národní samosprávy (prezidenta Abbáse a premiéra Fajáda) a naopak zcela zdarma poskytl politický kredit Hamásu.

Otázka Hizballáhu je komplikovanější, jeho politické křídlo má 14 poslanců v libanonském parlamentu a dva ministry v libanonské vládě. Navíc se v Libanonu za pár dní budou konat parlamentní volby a je možné, že je hnutí Hizballáh vyhraje. Ve vládě je sice už nyní, ale taková politická výhra by znamenala velice symbolické posílení této organizace, ale také Sýrie a Íránu, které Hizballáh podporují. Teorie, že Hizballáh bude čím dál silněji vtažen do politického a parlamentního dění v Libanonu a postupně se vzdá svých ozbrojených složek jsou ale spíše zbožným přáním. Hnutí dává dlouhodobě najevo, že žádné odzbrojování neplánuje, naopak, že se jedná na reakci proti „hrozbě“, kterou by měl Izrael představovat pro (jižní) Libanon. V tomto kontextu tedy dialog s hnutím Hizballáh podporovat nemůžeme. 

4. Jak by se měla dále rozvíjet smlouva o volném obchodu mezi Evropou a Izraelem?
Dlouhodobě podporujeme rozvoj a povýšení vztahů mezi EU a Izraelem, i přes to, že v současné chvíli se k podobným krokům vyjadřuje zdrženlivě ne-li odmítavě. Především v ekonomické rovině existuje prostor pro další rozvoj vzájemných vztahů, zejména v sektoru hi-tech, informačních technologií či v investicích.

Současná asociační dohoda mezi Izraelem a EU obsahuje ujednání o volném obchodu, které odstraňuje ve vzájemném obchodu cla vyjma citlivých položek z oboru zemědělství a potravinářství, které jsou zároveň chráněny systémem kvót. Máme zájem o další posun v této oblasti, například v rámci ENP/Unie pro Středomoří.